LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Kamila Míková


Možnosti Možnosti

Před měsícem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje výbor z textů samizdatového časopisu Možnost z let 1980–1989
 

Josef Štogr (* 1957) je filozofický esejista a komentátor. Vydává internetové časopisy MožnostRevue Trivium. Knižně publikoval studijní texty zaměřené na veřejný prostor, například Dobré a správné (Agnes 2002), Přínosné a užitečné (Podnos 2005) a filozofické eseje Proměnlivé a stálé (Cherm, 2004) a Slovník samozřejmých slov (Cherm 2011). Stál u zrodu Pant klubu, kterým v devadesátých letech prošla řada začínajících autorů, studentů a všestranně kulturně aktivních lidí. Nynější výbor z Možnosti, původně samizdatového časopisu, který Josef Štogr vydává od roku 1980 se svou ženou Jarmilou, doprovází zvláštní, stotřicáté číslo Možnosti, nazvané Samizdat – aktualita tématu.


Josef Štogr – Jak nacházet houby
(Lázeňským hostům)

Před měsícem v kategorii Dobrá pasáž

Josef Štogr: Možnost samizdatu, 2017.
 


Ne dokument – pozoruhodný životní příběh!

Před 6 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje výbor rozhovorů z Revolver Revue
 

Revolver Revue vydala výbor z rozhovorů, které v ní nebo v Kritické příloze RR vyšly za třicet let existence časopisu. Řada dotazovaných je již po smrti, přes sedm set padesát stran textu však netvoří jen dokument doby. Ve sledu zpovědí se umělci, kunsthistorici či jiní kulturní pracovníci stávají literárními postavami, které mají cosi společného: především pozoruhodný příběh člověka, který ve své činnosti usiluje být sám sebou navzdory mnohdy nepříznivým podmínkám. Jan Lopatka v jednom z prvních rozhovorů vysvětluje rozdíl mezi outsiderem a solitérem. A slovo solitér se v knize objevuje jako charakteristika dotazovaných často.


Dělali jsme si své
S Miloslavem Chlupáčem hovoří Viktor Karlík

Před 6 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Terezie Pokorná a Edita Onuferová (eds.): RR rozhovory, 2016.
 


Svítit baterkou do noci

Před 8 měsíci v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jména příběhu od Marka Vajchra
 

Asi první, nad čím začnete přemítat při četbě knihy Marka Vajchra Jména příběhu, je otázka, k jakému žánru ji přiřadit. Mohutné dílo o 480 stranách doprovázejí poznámky a obrazové přílohy o celkovém rozsahu téměř 150 stran. Je zjevné, že vznik knihy prošpikované odkazy předcházelo důkladné studium kunsthistorické a pramenné, v archivech a matrikách. Je to však skutečně text odborný? Přístup k dokumentům se totiž jeví jako beletristický. Autor si s tím, co prozkoumal, hraje. Vypadá to tak, že důkladné bádání je zkrátka autorův koníček a před „seriózním“ vědeckým zhodnocením dává přednost fantazii. Píše si všem vědcům navzdory poněkud marnotratně o tom, co ho baví, prostě jen tak pro radost.


Zázrak v Chříči

Před 8 měsíci v kategorii Dobrá pasáž

Marek Vajchr: Jména příběhu, 2016.
 


Čtenář je jinde

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje román Milana Kundery Život je jinde
 

Kunderův román Život je jinde, který vychází v Česku poprvé téměř padesát let po svém vzniku, nenabízí celistvý pohled na předválečnou, válečnou ani poválečnou českou realitu. Sleduje úzce vymezený život svých dvou zkarikovaných hrdinů. Jaromil se vyvíjí od rozmazlovaného egoistického chlapečka po mladíka, který nejvíc na světě lpí na své mužnosti, především sexuálně potvrzené. Jeho matka se ve své opičí lásce k synovi projevuje až patologicky.


Jaromile, proboha, co je slečně?

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Milan Kundera: Život je jinde, 2016.
 


Běs ve mně si to přál

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje román Daniely Hodrové Točité věty – knihu roku letošní Magnesie Litery

 

Román Točité věty do značné míry překračuje hranice fikce. Fikce, literární představa, tu přítomna je, a to ve velké míře, jde však ruku v ruce s žánrem životopisným a – téměř by se dalo říci – literárněvědným pojednáním (to patří k autorčině profesi).


Smyčka vět, kterou si samy splétáme

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Daniela Hodrová: Točité věty, 2015.


Smutný klaun francouzské literatury

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Prasklej Sklenička od Alaina Mabanckoua
 

Po staletí pěstěnou francouzskou literaturu vždy obohacovali i umělci rebelové o dravější proud, okysličený nižšími sociálními vrstvami a jejich mluvou. Dnes je Francie multikulturní země a mezi francouzsky píšící spisovatele patří již dávno řada autorů původem z bývalých kolonií. Ti nyní vnášejí do francouzské literatury nové, překvapivé prvky.


Talentované cik-cak močení

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Alain Mabanckou: Prasklej Sklenička, 2015.
 


Utopie jako humor
(a anotace jako utopie)

Před rokem v kategorii Dobrá kniha

Literární bašta recenzuje knihu Jak být chudým od George Mikese
 

George Mikes (1912–1987) byl vystudovaný právník a maďarský novinář, narozený ještě za Rakouska‑Uherska. Před druhou světovou válkou se pracovně dostal do Londýna a už tam zůstal – přes deset let pracoval v maďarském vysílání BBC, později žil jako novinář a spisovatel na volné noze. Napsal přes třicet knih, převážně humoristických.


„Mohl byste mi dát tu gumičku, prosím?“

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

George Mikes: Jak být chudým, 2015.
 


Užijte si tu popisnou nekrochemickou lyriku, laskavá čtenářko

Před rokem v kategorii Dobrá pasáž

Jiří Sádlo: Praha a Brno, 2015.