E-mail: daniela.iwashita@dobracestina.cz
Funkce: autorka
Ročník: 1971
První slovo jsem se naučila v Třeboni, první sprosté slovo pravděpodobně v Chomutově, modlitby Otče náš, Zdrávas a píseň Když hynou stáda v Letohradě, termíny langue a parole v Praze. Na tamní filozofické fakultě jsem se seznámila s akademickou mluvnicí češtiny, knihami Jakuba Demla a mnoha cizími slovy, která jsem se v dalších letech odnaučovala používat v redakci Lidových novin. Od psaní a redigování článků o knihách jsem zběhla k redigování knih a k bádání v archivech. Mým nejoblíbenějším nářečím je horáčtina z Tasova, velkou sympatii však chovám i k ostravským krátkým samohláskám a pádným větám nebo k japonskému neverbálnímu vyjadřování. Stýská se mi po místu, kde se o knihách píše neakademicky, ale inteligentně, bez obchodního zřetele a kamarádské politiky, zato pozorně, živě a s láskou. To všechno čekám od Dobré češtiny.
Před 9 lety v kategorii Dobré zprávy
Dnes jsem na facebookovém profilu Jaroslava Erika Friče našla zprávu a výzvu jeho přítele:
V sobotu jsem byl v nemocnici za přítelem Erikem Jaroslavem Fričem. Právě ho odpojili od umělé ventilace, takže začal dýchat sám, bez podpůrných přístrojů. Erik jde nyní po cestě, která se podobá ostří velmi, velmi ostrého nože. Můj pohled na něj byl místy mlhavý, neboť do očí se mi vháněly slzy. Jednou rukou jsem lehce svíral jeho vyhublé ruce a druhou jsem ho hladil po hlavě a tiše mu říkal: příteli, příteli můj. Chtěl jsem mu toho říct mnohem víc, ale nedostávalo se mi slov. Erik byl skvělý a poctivý člověk, básník, bohém a dobrý parťák do hospody. Byl zakladatelem a pořadatelem hudebních festivalů a založil vydavatelství Vetus Via zaměřené výhradně na poezii. Toto jen zlomek jeho aktivit. Jeho přátelé zejména z Brna ho znají jistě nejlépe.
Před 9 lety v kategorii Doktorky radí
Vážená paní doktorko, mám potíže s táborovou vedoucí Blankou. Napsal jsem jí z prázdnin od babičky: „Milá Blanko, třeboňské rybníky i knížka od tebe jsou dechberoucí.“ Za týden mi přišla pohlednice s Rákosníčkem: „Chlapče, proč píšeš, že je knížka dechberoucí? Používej slovesa. Tvoje vedoucí B.“ To mě zasmušilo; dechberoucí – co je na tom špatně? I v Internetové jazykové příručce jsem to našel; mně to zní stejně jako třeba srdceryvný nebo močopudný. To mám taky psát, že něco pudí moč a ryje do srdce místo jednoduššího adjektiva? Váš Radim
Před 9 lety v kategorii Nezabyjež
Milí čtenáři, letní soutěž Nezabyjež o nejhůře nazvanou hospodu či jinou občerstvovnu pokračuje! Dnešní příspěvek pochází z Výtoně v Praze-Podskalí.
Před 9 lety v kategorii Nezabyjež
V létě autoři i čtenáři Dobré češtiny putují a nejednou potřebují někde spočinout a občerstvit se. Někdy je takové zastavení i příležitostí k údivu nad tím, co si provozovatelé vepisují do svého štítu. Pro vás, kteří se jazyku českých pohostinství divíte, vyhlašujeme letní soutěž o nejhůře nazvanou hospodu či jinou občerstvovnu.
Před 9 lety v kategorii Doktorky radí
Vážené paní doktorky, mohly byste doporučit nějakou tu knihu, která člověka v tomhle počasí trochu zchladí? Sunday, Nové Město pražské
Před 10 lety v kategorii Doktorky radí
Vážená paní doktorko, myslíte, že ve slově pomlázka je obsaženo slovo láska, nebo jsem na stopě falešné etymologie? Velice děkuji za odpověď. Blanka z Berouna a okolí
Před 10 lety v kategorii Doktorky radí
Na dnešní dotazy čtenářů odpovídá doktorka I. z dvoudenního ozdravného pobytu v japonských Jižních Alpách. Proto si z desítek dopisů dnes vybrala dva skromné korespondenční lístky zaslané ze dvou pohorských vesniček v jižních a severozápadních Čechách.
Před 10 lety v kategorii Dobrá kniha
Literární bašta recenzuje Tvář a Jitřenčin dům od Karla Vysloužila
V současné české literatuře opravdu existuje básník, který zvládne vydat během dvou prvních měsíců roku dvě knížky, a dokonce takové, které stojí za to číst. Kdo zná Karla Vysloužila (1927) a dostává jeho knihy poštou, ví, že v posledních měsících se změnila periodicita i rozsah jeho tisků – nyní vycházejí v čím dál kratších intervalech a čím dál útlejší. První dvě letošní knížky, Tvář a Jitřenčin dům, mají každá jeden vydavatelský arch, a přesto jsou v pevných deskách. První nese dataci 24. ledna 2015 a číslo 1/2015, jako by šlo o periodikum, druhá s číslem 2/2015 je datována letošního 17. února.
Před 10 lety v kategorii Dobrá pasáž
Karel Vysloužil: Jitřenčin dům, 2015.
Před 10 lety v kategorii Nezabyjež
Jak a kde asi vznikla visačka s nápisem „Nastrouháme bílé umyvadlo“ pro bílou plastovou podložku do dřezu? Nejspíš se to přihodilo v Polsku. A spíše než v polské hlavě se nápis zrodil v internetovém překladači Google: podle něj je nastrouháme totéž co ruszt a ruszt totéž co mřížka. Kupodivu Homo sapiens i po překladu z češtiny do polštiny a zpět hrdě zůstává Homo sapiens.
(Za tento nález i zaslání fotografie děkujeme naší čtenářce, paní Mirjam.)
Před 10 lety v kategorii Doktorky radí
Vážená paní doktorko, jsem žákyně páté třídy a měli jsme ve škole napsat jako sloh nějaký recept. Napsala jsem návod na šlehačkový dort, který se paní učitelce moc líbil, ale udělala mi tam velký otazník, když jsem tam měla, že umelu smetanu a rozetřu ji na piškoty. Co jsem zkazila? Jsou piškoty nespisovné? Nebo jsem popletla to „ji“? Vaše zmatená Bára z 5. C
