Co dělat pro společnost? Vystoupit ze systému!
(z rozhovoru s Markem Stonišem)
Před 4 lety
Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak, 2019.
Existuje nějaká celolidská cesta, nebo je jen cesta individuální?
Cesta je otevřena pro každého z nás, ale protože společnost je
tvořena námi všemi, tak čím víc bude těch, kteří se vymykají systému,
tím více ovlivníme nejen sami sebe, ale i celek. Jsou tu dvě rozdílné
věci: něco jiného je společnost a něco jiného systém. To, co je tady
těch deset tisíc let, je systém. Společnost je starší, je tu zhruba sto
padesát tisíc let. Když ses mi ohlásil, že přijedeš, hledal jsem na
internetu, kdo jsi. A viděl jsem jednu tvoji besedu, kde se tě nějaká paní
ptala, co ti samotáři vlastně dělají pro společnost. Přitom je to úplně
absurdní, oni toho dělají pro společnost strašně moc, protože vystoupili
ze systému. Té paní se plete systém se společností. Měla se ptát: Co
dělají samotáři pro systém? A odpověď? Nedělají pro něj, zaplať
pánbůh, nic.
Taky se mi to plete, ale myslím, že to už budu rozlišovat.
Memy, které se před deseti tisíci lety u některých mužů vynořily, je
přivedly k touze ovládnout druhé. Jak toho dosáhnout? Ovládnout ženu,
další ženy, ony mi porodí hodně chlapců. Vychovám je, vyzbrojím
a zotročím jimi druhé. Donutím je, aby mi něco pěstovali. Zemědělství
byl tehdy úplně absurdní nápad, vždyť lidí byla na světě hrstka. Dneska
by se, alespoň tady v horách, člověk uživil sběrem, natož tehdy
a natož v nějaké úživnější oblasti. Abych lidi ovládl, zakážu jim
chodit do lesa, protože les je přece můj, a přinutím je dřít na poli. Co
vzejde, musí mi odevzdat a já jim to budu rozdělovat. Takhle se to táhne po
celé období, které nazýváme dějiny.
Stávající systém se tedy zrodil ve chvíli, kdy se z nomádů stali usedlí zemědělci?
Ano, v tu dobu systém, kterému jsme vystaveni, vzešel.
(km)