LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Co dělat pro společnost? Vystoupit ze systému!
(z rozhovoru s Markem Stonišem)

Před 4 lety

Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak, 2019.
 

Existuje nějaká celolidská cesta, nebo je jen cesta individuální?

Cesta je otevřena pro každého z nás, ale protože společnost je tvořena námi všemi, tak čím víc bude těch, kteří se vymykají systému, tím více ovlivníme nejen sami sebe, ale i celek. Jsou tu dvě rozdílné věci: něco jiného je společnost a něco jiného systém. To, co je tady těch deset tisíc let, je systém. Společnost je starší, je tu zhruba sto padesát tisíc let. Když ses mi ohlásil, že přijedeš, hledal jsem na internetu, kdo jsi. A viděl jsem jednu tvoji besedu, kde se tě nějaká paní ptala, co ti samotáři vlastně dělají pro společnost. Přitom je to úplně absurdní, oni toho dělají pro společnost strašně moc, protože vystoupili ze systému. Té paní se plete systém se společností. Měla se ptát: Co dělají samotáři pro systém? A odpověď? Nedělají pro něj, zaplať pánbůh, nic.
 

Taky se mi to plete, ale myslím, že to už budu rozlišovat.

Memy, které se před deseti tisíci lety u některých mužů vynořily, je přivedly k touze ovládnout druhé. Jak toho dosáhnout? Ovládnout ženu, další ženy, ony mi porodí hodně chlapců. Vychovám je, vyzbrojím a zotročím jimi druhé. Donutím je, aby mi něco pěstovali. Zemědělství byl tehdy úplně absurdní nápad, vždyť lidí byla na světě hrstka. Dneska by se, alespoň tady v horách, člověk uživil sběrem, natož tehdy a natož v nějaké úživnější oblasti. Abych lidi ovládl, zakážu jim chodit do lesa, protože les je přece můj, a přinutím je dřít na poli. Co vzejde, musí mi odevzdat a já jim to budu rozdělovat. Takhle se to táhne po celé období, které nazýváme dějiny.
 

Stávající systém se tedy zrodil ve chvíli, kdy se z nomádů stali usedlí zemědělci?

Ano, v tu dobu systém, kterému jsme vystaveni, vzešel.

(km)