LITERÁRNÍ BAŠTA

DOBRÉ ČEŠTINY

Invaze zlodějů češtiny 2

Před 4 lety ·· Jan Mazanec

Žijí mezi námi. Mladí, hluční, plní energie a úsměvů. Za lidskou tváří se ovšem skrývají příšery. Neprozradí je jejich zvláštní úbory, na které už jsme si tupě zvykli, ani čím dál nápadnější účesy. Jejich mluva se však nepodobá žádné řeči užívané lidskými bytostmi. Potkáte-li je na ulici, pravděpodobně na vás svou mateřštinou nepromluví. To až doma, přilepeni vypálenýma očima k displeji, jim z útrob vycházejí nestvůrné, nečesky znějící zvuky.

Ve virtuálním světě bitev a soubojů dávají průchod nejen své agresi, ale i vrozenému jazykovému záškodnictví. Souboje, ve kterých dle vlastních slov tráj hárdují… uf, jímá mě hrůza… Souboje, ve kterých se opravdu snaží uspět, protože jde o jakousi formu turnaje, nazývají kompeťáky. Někteří se při svých zvrhlých jazykových praktikách dokonce natáčejí. Nahrávkám, které jsou v nekontrolované míře uveřejňovány na internetu, říkají letspleje. Ty byly mou vstupní branou do ohavného světa rarachů parazitujících na anglickém jazyce a zhanobujících jazyk český. Tento nově objevený druh bych na základě získaných poznatků nazval prostě a jednoduše „kazijazyk“.

Tito zlí kazijazykové tvrdí, že na jejich konání není nic špatného. Přesto jsem rozhodnutý do světa šautautnout… Ehm, pardon, cítím se nějak divně… Jako by mě cosi nutilo… Chtěl jsem napsat, že se snažím do světa vykřičet zprávu o rozšiřující se nákaze. Jako důkaz podávám zápis ze svého vlastního blízkého setkání třetího druhu. Byl jsem posluchačem větších hrůz, než jakých byly svědky postavy v povídkách H. P. Lovecrafta. Abych čtenáři přiblížil úděsnost svých prožitků, zaslechnuté výpůjčky z anglického jazyka přizpůsobuji v psané formě českému pravopisu.

Kámo, nůby jako ty fakt topuju. Jasně, že misneš, když střílíš z šotganu na takovou vzdálenost. Si pikapni to ávo.

Tu pušku se zaměřovačem?

Jo, vodevr. S tim aspoň dáš nějaký kily.

Kdyby to bylo v realitě, dal bych spíš nějaký kila dolů, běhat s takovým dělem.

Nejdřív pročekujem apártmy, tamtudy choděj nejvíc… Co děláš, vole? Nebuď tak vyrašovanej! Radši se drž za mnou. V takovejhle úzkejch chodbách nebo ve tmě je lepší si vzít sluchátka a soustředit se na fůtstepy, takže můžeš saundhórovat.

Aha. A nebylo by lepší soustředit se na kroky nepřátel a spoléhat se ve hře víc na zvuk než na obraz?

Dyť to řík… O maj gad! Bestovní! Tak toho sem libově sundal. Viděls, jak hantil pro ten strýk?

Cože dělal pro co?

Strýk. Bonus za určitej badykaunt v řadě. To hraješ prvně, nebo co? Začni radši trájhárdovat, nebo nás týmejti vyhejtujou! Hele, už ty zm*dy vidim. Na, dropnu ti mpéčko, ať je taky můžeš vrekovat.

Ne, já už nechci.

Dělej, vole, to dáme na čil. Necháme je to nejdřív kapčurnout, protože jinak by nás určitě rejpnuli a pak dáme ganfajt.

Já dám akorát tak křížek v pravým horním rohu! Děláš to schválně, nebo si neuvědomuješ, že mluvíš jako retard?

Rýly, kámo?! Vole, nebuď tak hejtfl. Pojď, hýtvejvnem je!

Aaaaaaaaaaaaaa!

Teda, ty máš dobrej rejdž… Haló? Jsi tam? Ty vole, von to fakt lívnul.

Opomeňme familiární oslovování a zaměřme se pouze na ty bestovní nešvary kazijazyků. Počítačoví hráči nejsou jedinou skupinou, která extenzivně užívá výpůjček z anglického jazyka, ale jsou skupinou nejméně šetrnou. Těžko říct, zda větší demydž napáchají užíváním tzv. citátových slov (vodevr, čil, ale i konverzační obraty typu mít dobrej rejdž nebo nebýt tak hejtfl), nebo zda víc češtinu vrekujou přemírou tzv. plně adaptovaných slov, tedy anglických slov s českými afixy (kupříkladu sufix -ova- u nedokonavých sloves, viz vrekovat, saundhórovat; slovotvorné prefixy u sloves, viz vyrašovanej).

Snad pro vás bude tento text dostatečnou motyvejšn… teda, motivací… se zvednout, kámo, a na čil jim vysvětlit, že… Najednou si připadám nějak hejtfl…! Snad tenhle dropnutej text pro vás bude motyvejšn lívnout vaše apártmy, pročekovat ulice a začít všechny plejrs hantit! Přeju vám pěknej rejdž, máj frends!