Černý čaj z Ruska
Před 4 lety ·· Kateřina Segešová
Rasismus je velkým tématem ve světě a nejinak tomu je ve Francii. Během několika posledních týdnů se nejen v Paříži konalo několik protestů proti rasismu, a to i navzdory koronaviru a jeho znovuvystrkujícím růžkům. Do toho všeho rozruchu jsem přišla já, jak Francouzi říkaj, „holka z Východu“, a přinesla s sebou trochu natvrdlosti.
Stalo se mi to už několikrát, ale minulý týden mě po jedné další takové zkušenosti napadlo optat se kamaráda Maxe, co je vlastně za problém. Pokaždé když jdu do kavárny a snažím se objednat si černý čaj, nastane mezi mnou a obsluhou divné napětí. Nechápu přitom proč, otevřu dveře, hezky pozdravím bonjour, usměju se, thé noir a znova se usměju. Takhle jsem to celé převyprávěla Maxovi a ten se začal strašně smát.
„Ale Maxi, co to děláš, ty ses zbláznil? Existuje na to nějakej speciální výraz, kterej neznám?“ Max se dlouho nemohl nadechnout, aby mi poskytl odpověď, tak moc jsem ho rozesmála.
„Katchina, jak řekneš francouzsky černý čaj?“
„No thé noir přece.“
„A Katchina, jak řekneš francouzsky ty si černý?“
„Tu es noir…“
Max se smál pořád, ale mně do smíchu nebylo. Francouzština je jazyk, který nevyslovuje každé písmenko jako třeba čeština. V češtině je pak pořádek, k nedorozuměním nedochází, francouzština je naopak jazyk, v němž nevyslovují skoro žádná písmenka, a pak z toho vznikne, že černý čaj a ty jsi černý zní skoro stejně. A když to ještě k tomu vysloví takovej romanista, jako jsem já, zní to naprosto stejně. Max měl ale v jedný věci pravdu. Ostudu naší republice jsem neudělala. „Stejně si všichni myslí, že seš z Ruska.“